Čtete pátý díl série věnované postupnému úpadku krále Saula, který nám může posloužit jako odstrašující příklad. Pokud jste nečetli předchozí díly, doporučuji si je, nebo minimálně ten předchozí, přečíst před tím, než budete pokračovat ve čtení této epizody.
Minule jsem se zamýšlel nad příběhem o Saulově neposlušnosti vůči Bohu, kdy si nechal část kořisti místo toho, aby ji zničil. Protože Saul dal přednost slovy před skutky, tak tvrdil, že Boha poslechl, byť to nebyla pravda. Navíc odmítl převzít zodpovědnost za své chování a vymlouval se, že on za to nemůže, že za to může lid.
Možná jste si v příběhu, který jsem četl minule, všimli, že Saul dvakrát vysvětloval, proč si nechali kořist, místo toho, aby vše vyhubili – aby z toho mohli obětovat Hospodinu. Saulovou třetí chybou, které se v této situaci dopustil, bylo přesvědčení, že oběť se bude Bohu líbit více než poslušnost. Jenže se mýlil.
Tu řekl Samuel: „Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. Vzdor je jako hříšné věštění a svéhlavost jako kouzla a ctění domácích bůžků. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, i on zavrhl tebe jako krále.“
Bůh nechce, abychom jen tupě vykonávali nějaké náboženské úkony, ale chce, abychom ho ctili a z lásky k němu ho poslouchali. Vždyť on je ten, který se staral jak o krále Saula, tak se stará o nás. Pokud věříme v Boha, posloucháme ho? Nebo se spokojíme s pravidelnou docházkou do církve nebo s jinými náboženskými úkony?
Když Saul Samuelovi vysvětloval, proč Boha neposlechl, tak dvakrát použil slova Tvůj Bůh. Saul byl sice Izraelita, takže s Bohem nějakým způsobem počítal, ale nebral ho jako svého Boha, kterého by měl poslouchat. To bylo jeho další chybou, že příliš prosazoval svou vůli místo toho, aby plnil tu Boží. Možná si řeknete, že zase o tolik nešlo – nechal naživu nepřátelského krále a nějaký ten dobytek. Jenže když byl Saul korunován, Samuel mu a lidu jasně říkal, že jako král obstojí jen tehdy, když bude Boha poslouchat, protože z vlastních sil nedokáže obstát.
Příběh pokračuje následovně: Saul doznal Samuelovi: „Zhřešil jsem, neboť jsem přestoupil Hospodinův rozkaz i tvá slova. Bál jsem se lidu, proto jsem je uposlechl. Samuel však Saula odmítl: „Nevrátím se s tebou. Zavrhl jsi Hospodinovo slovo, proto Hospodin zavrhl tebe, abys nebyl králem nad Izraelem.“ Když se Samuel obrátil k odchodu, uchopil Saul cíp jeho pláště a ten se odtrhl. Samuel mu řekl: „Dnes od tebe Hospodin odtrhl izraelské království a dal je tvému bližnímu, lepšímu, než jsi ty. Věčný Bůh Izraele neklame ani nebude litovat; není to přece člověk, aby litoval.“ Saul se dožadoval: „Zhřešil jsem. Nyní mi však prosím prokaž poctu před staršími mého lidu i před Izraelem a vrať se se mnou. Chci se poklonit Hospodinu, tvému Bohu.“
Saul sice dvakrát říká slova Zhřešil jsem, ale podle všeho to nemyslel úplně vážně. Jeho další chybou totiž bylo, že mu šlo více o vlastní pověst než o charakter. Saul se chtěl zalíbil lidu, a tak mu umožnil ponechat si kořist, ačkoli Bůh řekl, že si nemají nic brát. Když mu Samuel zvěstoval, že ho Bůh zamítl, dožaduje se toho, aby mu Samuel prokázal poctu alespoň před lidmi a vrátil se s ním, aby se Saul mohl poklonit Bohu. Vůbec mu nepřišlo divné klanět se před lidmi Bohu, ačkoli stejného Boha neposlechl.
I dnes vidíme zejména v politice lidi, jejichž charakter není úplně následováníhodný, ale kteří, někdy i s pomocí marketérů, budují image dokonalého vůdce. Není to problém jen politiků. Každému z nás hrozí, že si budeme nasazovat před druhými masky a budeme se snažit vypadat lépe, než jsme na tom ve skutečnosti. Hrozí to i nám, protože to docela funguje. My lidé často hledíme na to, co máme před očima, a necháme se ovlivnit vnějším zdáním. Jenže Bůh hledí na srdce a jeho neoklameme. Navíc se čím dál více ukazuje, že v dlouhodobém horizontu je charakter důležitější než pověst a vnější obraz.
Dnes jsem mluvil o dalších třech Saulových chybách – domníval se, že oběť je lepší než poslušnost, příliš prosazoval svou vůli místo toho, aby poslouchal Boha a upřednostňoval pověst před charakterem. Tyto chyby ho spolu se všemi předchozími stály království. Saulův příběh ještě pokračuje až k jeho potupné smrti v boji, ale já tuto sérii ukončím již zde. Snad vám pomohla vidět konkrétní věci, které by mohly negativně ovlivnit i vás. Přijměte z ní především varování, že úpadek je často věc postupná a ne jednorázová.
Přemýšlejte nyní nad tím, zda se podobných chyb někdy nedopouštíte i vy, třeba s použitím následujících otázek:
- Daří se vám poslouchat vaše autority? Pokud jste křesťané, usilujete poslouchat Boha nebo se spokojíte s plněním náboženských úkonů?
- Jak moc se snažíte prosazovat svou vůli na úkor ostatních, případně na úkor Boží vůle, pokud s Bohem ve svém životě počítáte?
- Dáváte přednost charakteru nebo pověsti?
- Jaké z věcí, které pravidelně děláte, vás vedou dobrým a které špatným směrem?
…
Děkuji, že jste věnovali čas čtení dnešního dílu. Přeji nám všem, abychom uměli poslouchat naše autority, neprosazovali příliš svou vůli a usilovali o růst našeho charakteru. Kéž neděláme kompromisy se svým svědomím, ale usilujeme den za dnem kráčet správným směrem, neboť naše každodenní rozhodnutí se časem nastřádají a buď nás povedou k tomu, že budeme lepšími muži, než jsme teď, nebo naopak budeme horšími muži, se kterými bude možná k nevydržení. Pokud se vám dnešní epizoda líbila, budu rád, když o ní dáte vědět chlapům ve svém okolí.
