Dnešní epizoca se týká Samuele, zbožného muže ze starého Izraele. Samuel byl Boží prorok, dlouhé roky Bohu věrně sloužil, ale přesto se dostal do situace, kdy mu bylo zatěžko Boha poslechnout. Velmi dobře věděl, co má dělat, ale měl strach se do toho pustit.
Ať už s Bohem v našem životě počítáme nebo ne, i my se můžeme dostat do bodu, kdy víme, že je něco správné, měli bychom to udělat, ale zároveň máme obavu vykročit. Pojďme se podívat na Samuelův příběh s nadějí, že tam najdeme inspiraci pro náš vlastní život.
Samuel kdysi na Boží pokyn ustanovil prvního izraelského krále, který se jmenoval Saul. Jenže Saul se nakonec vydal cestou, která se Bohu nelíbila, a tak ho Bůh jako krále odepsal. V této situaci promluvil Bůh k Samuelovi a řekl: „Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny.“
Bůh se rozhodl dát Izraeli nového krále, a to v situaci, kdy stávající král byl ještě u moci a rozhodně to nebyl vetchý stařec nad hrobem, kterému je už jedno, co se děje. Náš příběh pokračuje takto.
Samuel se zdráhal: „Jak mohu jít? Saul o tom uslyší a zabije mě.“
Samuelovi se nechtělo poslechnout Boha, protože si uvědomoval riziko s tím spojené – Saul o tom uslyší a zabije mě. Byli jste někdy v podobné situaci? Nebo v ní jste dokonce právě teď?
Máte zcela jasno, co byste měli udělat, ale nechce se vám! Může se jednat o různé situace: … nepříjemný rozhovor, omluva, žádost o zvýšení platu, odchod z práce, ve které vás to nebaví, nebo třeba převzetí odpovědnosti za nějakou věc v církvi, obci nebo organizaci, ve které jste zapojeni.
Pokud prožíváme strach, potřebujeme si ho, podobně jako Samuel, v prvé řadě připustit a pojmenovat ho. … Saul o tom uslyší a zabije mě. On se mnou nebude chtít mluvit. Ona mou omluvu nepřijme. Šéf mi nepřidá, a ještě se mi vysměje. Bojím se, že jinou práci nenajdu. Nezvládnu to.
To druhé je se o svůj strach s někým podělit. Svěřit se kamarádovi, manželce, pokud jsme křesťané, tak to v modlitbě předložit Bohu. Samuel o svém strachu mluvil s Bohem a Bůh mu odpověděl: „Vezmeš s sebou jalovici a řekneš: ‚Přicházím obětovat Hospodinu.‘ Na obětní hod pozveš Jišaje a já ti dám vědět, co máš dělat. Pomažeš mi toho, o němž ti povím.“
Bůh se na Samuela nerozzlobil, jeho strach ho nepřekvapil, protože Bůh nás zná. Místo toho mu ukázal, jak to udělat, aby se snížilo riziko prozrazení. Když nás Bůh k něčemu povolává, dává nám také nástroje a připravuje cesty, abychom mohli uspět.
Když se bojíme udělat to, co máme, hledejme předem vhodnou cestu, jak to udělat. Poraďme se s druhými, prosme Boha o jeho vedení v dané věci. Přemýšlejme o způsobu, jak něco udělat, abychom jednak zvýšili šanci na úspěch a také nejednali jako slon v porcelánu, protože na způsobu záleží. … Pozvi ho k rozhovoru na oběd. K omluvě přidej dárek na usmířenou. Připrav si přehled nápadů a aktivit, kterými jsi v poslední době firmě ušetřit peníze. Projdi firmy v okolí, najdi si rekvalifikační kurz. Napiš si seznam toho, čím prospěješ ostatním, pokud přijmeš novou zodpovědnost.
Samuel nakonec Boha poslechl a vydal se do Betléma, aby pomazal nového krále, i když nevěděl, kdo to bude. Když stojíme před nějakou výzvou, která v nás vyvolává obavy, mnohdy nevíme, co se konkrétně stane, až do ní vstoupíme. To je prostě život. Na druhou stranu často víme, co se stane, když výzvu odmítneme. … Bůh si použije někoho jiného. Tohle téma zůstane tabu. Bez omluvy se neusmíříme. Šéf mi sám od sebe nepřidá a na vysněnou dovolenou můžu zapomenout. Věci zůstanou stejné nebo se toho v horším případě ujme nějaký aktivní blbec, který napáchá více škody než užitku. A jednou, až se ohlédnu zpátky, budu litovat, že jsem tehdy nic neudělal, i když jsem vnímal, že mám.
…
Samuel stál před výzvou, ze které měl strach, a proto nechtěl Boha poslechnout. Mám pro vás pár otázek.
- Před jakou výzvou, která ve vás vzbuzuje obavy, aktuálně stojíte?
- Co uděláte proto, abyste svůj strach a obavy překonali?
…
Jsme na konci dnešního dílu. Chci popřát vám i sobě, abychom necouvli před výzvami, které před nás život (a Bůh) postaví.
Pokud se vám dnešní díl líbil, budu rád, když se o něm zmíníte kamarádům nebo ho nasdílíte skrze sociální sítě. Možná to pro vás bude znamenat malý krůček z vaší zóny komfortu, ale každé takové vykročení nás připravuje na to, abychom jednou dokázali přijmout větší výzvu, abychom se stávali lepší verzí sebe sama.
