O králi Davidovi jsem psal již několikrát, třeba o jeho selhání v boji se sexuálním pokušením nebo naopak o jeho odmítnutí přivlastnit si království násilím. Dnes se chci podívat na jinou stránku Davidovy osobnosti, kterou dobře ilustruje příběh z doby vlády jeho předchůdce Saula. Král Saul prožíval těžké časy a trápily ho i temné myšlenky, jak o tom vypovídají tato slova: Proto Saulovi jeho služebníci navrhli: „Hle, přepadá tě zlý duch od Boha. Ať náš pán poručí svým služebníkům, kteří jsou před ním, aby vyhledali někoho, kdo umí hrát na citeru. Bude na ni hrát, kdykoli na tebe dolehne zlý duch od Boha, a bude ti dobře.“ Saul tedy poručil svým služebníkům: „Vyhlédněte mi někoho, kdo dobře hraje, a přiveďte ho ke mně!“ Jeden z družiny nato řekl: „Viděl jsem syna Jišaje Betlémského, ten umí hrát. Přitom je to statečný bohatýr, bojovník i muž hbitý v řeči a pohledný, a je s ním Hospodin.“
David byl nejmladší z rodiny, byl pastýřem a jeho otec ani bratři o něm neměli velkého mínění. Když přišel prorok Samuel, aby Davida pomazal za budoucího krále, ani ho nepozvali k hostině. Nicméně jeden ze Saulových mužů viděl Davida úplně jinak. Viděl šikovného statečného bojovníka, který kromě toho umí hrát na hudební nástroj. Někdy si pod pojmem „správný chlap“ představujeme silného muže, který se ničeho nebojí a je pořádný tvrďák. David takovým chlapem byl, nebál se bojovat se lvem a medvědem ani s nepřátelským bojovníkem vysoké postavy. Jenže David byl také poetou, který skládal básně a písně. Právě jemu jsou připisovány mnohé žalmy zaznamenané v Bibli, ve kterých vzdává díky a chválu Bohu, ale také vyjadřuje své emoce vyvolané různými životními situacemi.
David se nestyděl vyjádřit třeba svou úzkost, zármutek nebo zklamání, když napsal: „Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat?“ Když podlehl sexuálnímu pokušení a prožil usvědčení z hříšného jednání, nebál se vyjádřit lítost, zahanbení, pokání a touhu po očištění: „Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, … moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.“ Jindy naopak takto vyjádřil svou důvěru v Boha: „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek… I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.“
David byl tedy mužem, který byl silný, který bojoval, když bylo třeba, ale který také uměl vyjádřit své emoce, ať pozitivní nebo negativní. David v životě zažil nespočet bolestných situací a křivd, přesto nezahořkl. Věřím, že jednou z věcí, která mu v tom pomohla, byla právě schopnost vyjadřovat to, co prožíval ve svém nitru. Pokud totiž své emoce, zejména negativní, ukrýváme, ony nezmizí, ale hromadí se, a nakonec nějak vyplují na povrch. Někdy vyústí v nečekaný výbuch emocí, jindy se projeví agresivním nebo jinak destruktivním chováním vůči druhým či sobě samému.
Žijeme ve světě plném trápení a ten potřebuje muže nejen odvážné, ale také stabilní, kteří se ve chvílích těžkostí nezhroutí nebo nevybuchnou. Chceme-li se stávat lepšími muži, potřebujeme umět pracovat se svými emocemi a pečovat o sebe samé, abychom se dokázali starat i o druhé. Někdo ventiluje své emoce sportem, pohybem, jiný prostřednictvím tvořivosti – píše, zpívá nebo hraje na hudební nástroj, podobně jako král David. Další si vystačí s tím, že poslouchá hudbu odpovídající jeho náladě nebo se z toho vykecá v hospodě u piva. Žádný z těchto způsobů (nepočítaje situaci, kdy je alkoholu příliš) není lepší než druhý a ani není univerzální. Důležité je, abychom své prožívání dokázali vnímat, pojmenovat a nedestruktivním způsobem vyjádřit.
Chci vás povzbudit k tomu, abyste přemýšleli o tom, jak to máte vy.
- Vnímáte a dokážete obvykle popsat své prožívání nebo spíše zastáváte postoj, že „emoce nejsou nic pro chlapy“?
- Když cítíte radost nebo něco pozitivního, jak to dáváte najevo?
- Pokud vás něco trápí nebo frustruje, zejména dlouhodobě, co s tím děláte? Jak své negativní emoce ventilujete? Co vám pomáhá se s nimi zdravě vypořádat?
…
Děkuji, že jste věnovali čas poslechu dnešního dílu inspirovanému životem krále Davida, který nejen bojoval, vedl zemi, ale také uměl vyjadřovat to, co se odehrávalo v jeho nitru. Přeji nám všem, abychom se nenechali převálcovat tím, co se kolem nás děje, uměli zdravě pracovat se svými emocemi a nestávali se mrzutými lidmi, se kterými je těžké vyjít. Pokud víte o někom, komu by mohl být dnešní díl užitečný, dejte mu o něm, prosím, vědět. Chcete-li tento podcast podpořit, nezapomeňte na odběr, lajk, dobré hodnocení nebo pozitivně laděný komentář.
