Už více než dva roky se snažím pravidelně běhat, abych se udržoval v kondici a vyčistil si hlavu a při tom jsem narazil na paradoxně znějící radu, nad kterou se dnes chci zamyslet.
V jedné knize (a pak na mnoha místech internetu) jsem četl následující: „chceš-li zrychlit, zpomal“. Když jsem se s tímto výrokem setkal poprvé, přišlo mi to jako protimluv. Ale protože tohle zmiňovali různí lidé, rozhodl jsem se to vyzkoušet. Místo abych se snažil běhat rychle, tak jsem nějaký čas běhal některé běhy schválně v pomalejším a pohodovějším tempu, tak, aby má tepová frekvence nedosahovala moc velkých čísel. A po několika týdnech jsem si začal všímat, že opravdu běhám o něco rychleji než dříve. Samozřejmě, když jsem chtěl na rychlosti ještě více zapracovat, nezbylo mi než přidat i nějaké ty intervaly, kdy jsem naopak běžel na hranici svých možností, ale jen toto zvolnění mi dost pomohlo.
Jelikož tohle není běžecký projekt, nebudu se zde zamýšlet nad tím, jak to funguje u běhání, ale jako vždy budu přemýšlet o tom, co si z toho můžeme vzít pro praktický život v dnešní uspěchané době. V mnoha knihách nebo článcích věnovaných osobnímu rozvoji jsem narazil na doporučení se čas od času zastavit, zamyslet nad svými rolemi, prioritami a podobně. Stephen Covey ve své známé knize 7 návyků skutečně efektivních lidí píše o návyku ostření pily, kdy se neženeme vpřed, ale investujeme sami do sebe a také o tom, že se potřebujeme zastavit a zamyslet se nad tím, kam chceme v životě dojít.
Jenže zastavení, ztišení se, přemýšlení nad svým životem není nic nového, co by autoři těchto knih vymysleli, je to něco, o čem se píše již v Bibli. Hned ve druhé kapitole čteme o tom, že Bůh šest dní tvořil, pracoval a sedmý den zpomalil, spočinul a prohlásil ho za zvláštní, oddělený čas. Později tento důraz na zastavení se, odpočinutí od běžných povinností, komunikoval Mojžíšovi, který ho zapsal do takzvaného Desatera přikázání: Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. (Ex 20,9-11)
Je zajímavé, že zpomalení, zastavení, ztišení nebo rozjímání doporučuje široké spektrum lidí – autoři sebe-rozvojové literatury, křesťanští autoři, ale také mnozí úspěšní podnikatelé nebo psychologové. Tuhle potřebu totiž máme všichni, ať už věříme, že jsme byli stvořeni Bohem nebo ne. Neboť zpomalení a zamyšlení nám dává prostor reflektovat svůj život, poučit se z chyb vlastních nebo i cizích, získat nové nápady, odpočinout si a mnoho dalšího. Díky tomu náš život bude mít nakonec větší smysl a hloubku. Každý tesař, dřevorubec nebo zahradník může potvrdit, že s ostrou pilou toho uřežeme více než s tupou. Stejně tak pravidelné spočinutí nám umožňuje být efektivnější a zvládnout v životě nejen více věcí, ale stihnout hlavně ty podstatné a smysluplné.
Ať už běháte nebo ne, ať už váš život připomíná jízdu Formule 1 nebo naopak příjemnou procházku, mám pro vás několik otázek k přemýšlení.
- Umíte se v životě zastavit, zhodnotit to, co děláte a hledat další směr?
- Zpomalujete pravidelně? Pokud ano, v jakých intervalech? Denně, týdenně, měsíčně?
- Pokud jste křesťané, zvete do svých zastavení také Boha?
…
Děkuji, že jste dočetli až sem, že vás neodradilo to, že zase píšu o běhání. Pamatujme, že pokud se jen budeme hnát kupředu, stále rychleji a rychleji, tak jednou narazíme. Při běhání nebo jiném sportu nás většinou zastaví nějaké zranění, ale v životě to může být nemoc, kolaps nebo vyhoření. A takovému zastavení je lepší se vyhnout, proto přeji vám i sobě, aby se nám dařilo pravidelně zpomalovat, reflektovat svůj dosavadní život a hledat kudy má vést naše další cesta. Pokud se vám dnešní díl líbil, dejte o něm vědět někomu, pro koho by mohlo být připomenutí potřeby zpomalení v životě užitečné.
