Dnes se podíváme na příběh Felixe, římského místodržícího v Izraeli, který žil v prvním století našeho letopočtu. K Felixovi byl přivezen vězeň jménem Pavel, kterého chtěli Židé zabít kvůli jeho víře v Ježíše Krista, a tak ho obvinili z vyvolávání nepokojů. Ačkoli proti Pavlovi existovalo jen málo důkazů, Felix ho nechal ve vazbě, neboť doufal v nějaký úplatek a také se chtěl zavděčit Židům. Zároveň ho zaujala Pavlova slova o Ježíši Kristu, která použil při své obhajobě. Přečtěte si, co následovalo.
Po několika dnech přišel Felix se svou manželkou Drusillou, která byla židovka, dal si zavolat Pavla a poslouchal jeho výklad o víře v Krista Ježíše. Když však Pavel začal hovořit o spravedlnosti a zdrženlivosti a o budoucím soudu, pocítil Felix úzkost a řekl: „Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, dám si tě zase zavolat.“
Felix Pavla poslouchal, ale když se Pavel začal dotýkat nepříjemných témat jako spravedlnost, zdrženlivost a Boží soud, poslal ho pryč. Felix ale není jediný, komu se nechce řešit citlivá témata. Někteří lidé nedokážou být delší dobu sami se sebou. Museli by totiž přemýšlet o životě, jeho smyslu i o vlastních selháních a problémech. Místo toho raději skrolují na sociálních sítích, sledují zábavná videa a podobně. Jindy sice dokážeme o hlubokých a někdy nepříjemných věcech přemýšlet, ale nechce se nám o nich mluvit. Kvůli tomu neotevřeme důležitá témata s lidmi okolo nás. Když máte poprosit o odpuštění, jde to snadno nebo s tím zápasíte? Mluvit s dětmi o sexu – umíte to nebo to spíše odkládáte? Když se něco nepovede, dokážete si to s druhými laskavě vyříkat nebo to zametete pod koberec, kde problém jen narůstá, aby v nějakou, většinou nejméně vhodnou, chvíli vybublal na povrch?
Jako lidé často své nitro skrýváme, ať před sebou, druhými nebo i před Bohem. Chceme-li však být lepšími muži, potřebujeme se naučit důležité i nepříjemné věci promýšlet a vést o nich rozhovory s druhými. Pokud jsme křesťané, měli bychom se naučit být upřímní a otevření také před Bohem. Někdy máme tendenci dělat se lepšími, než jsme ve skutečnosti, nemluvit o svých pochybnostech či selháních. Vůči lidem to může fungovat, ale před Bohem se neskryjeme, on stejně o všem ví. Když se naučíme být upřímní před Bohem, pomůže nám to stávat se otevřenějšími i před druhými. Otevřená komunikace umožní prohloubit naše vztahy, neboť komunikace, upřímnost a důvěra jsou pro ně klíčové.
Chci vás povzbudit k uvažování o tom, jak to máte s důležitými oblastmi života. Třeba vám k tomu pomůže i zodpovězení následujících otázek.
- Kterým podstatným tématům máte tendenci se moc nevěnovat?
- O jakých tématech se neradi bavíte s druhými? V jakých oblastech se vyhýbáte být iniciátorem rozhovoru?
- Je něco, o čem byste měli mluvit s manželkou, dětmi, lidmi kolem? Pokud ano, co to je?
- Přemýšlíte o spravedlnosti, konci života a Božím soudu?
…
Doufám, že vám Felixův příběh posloužil jako varování a že si dodáte odvahu promýšlet a komunikovat důležité oblasti vašich životů. Mám pro vás jednu výzvu. Pokud jste našli nějakou oblast, které se vyhýbáte, věnujte ji v následujících pěti dnech pozornost. Přemýšlejte o ní a ideálně si o vašich myšlenkách také popovídejte s někým dalším. Když se vám to podaří, budete lepším mužem než Felix, který nepříjemná témata raději odsunul stranou. Přeji vám i sobě, abychom byli chlapy, kteří se nevyhýbají ničemu důležitému, co život přináší. Budu moc rád, pokud dáte o tomto podcastu vědět chlapům ve svém okolí, případně ho podpoříte komentářem, sdílením, dobrým hodnocením či jinak. Pokud ho ještě neodebíráte, ocením, když to napravíte, aby vám neutekl žádný další díl.
