Vítejte u třetí epizody z projektu Lepším mužem. Dnešní epizoda je založena na mé zkušenosti, neboť čas od času vám chci dát nahlédnout do mého života, zejména do věcí, které se ne úplně povedly, ale i tak mohou být varováním nebo inspirací pro ostatní.
Chytré hodinky na mém zápěstí zavrněly a já jsem věděl, že je čas přidat do kroku. Byl jsem sice unavený, ale do konce mého běžeckého tréninku už nezbývalo příliš mnoho, a tak jsem zvýšil kadenci běhu.
Zatímco mi nohy kmitaly a plíce protestovaly, přemýšlel jsem o tom, jak skvělým krokem bylo koupit si běžecké hodinky Garmin. Nejen že mi to dalo svobodu nechat doma mobil, na běhání příliš velký, ale také mi to zpřístupnilo bezplatnou službu Garmin trenér. Ze tří běžeckých trenérů jsem si zvolil toho, který mi přišel nejsympatičtější, zadal jsem o sobě pár údajů, popsal svůj běžecký cíl a začal jsem. Systém mi vygeneroval tréninkový plán a každý týden jsem měl k dispozici tři tréninky, které jsem si nahrál do hodinek, spustil a běžel. Když hodinky zapípaly, tak jsem zrychlil, když zapípaly znovu, tak jsem zpomalil atd. Nemusel jsem nic řešit, jen poslouchat a běžet.
Bylo to pohodlné, ale za pár týdnů jsem si uvědomil, že tréninky se postupně stávají čím dál náročnějšími a já se přitom cítím čím dál unavenějším. Můj virtuální trenér nedokázal zohlednit mou aktuální životní situaci, a nakonec jsem skončil nemocný, unavený a s blbou náladou.
Zlobil jsem se sám na sebe, že jsem hodinky poslouchal tak slepě a nedal jsem na svůj pocit, že bych měl zvolnit. Při zpětném pohledu jsem viděl, že to nebylo dobré. Zároveň jsem si musel přiznat, že bylo pohodlné jen slepě poslouchat. Nemusel jsem si tréninky plánovat sám, byly pestřejší, než když jsem běhal jen tak podle sebe a do doby, než jsem onemocněl, jsem zaznamenal i nějaký posun.
Někdo říká, že myšlení bolí. Díky Bohu mne nikdy nebolelo fyzicky, jako někoho, kdo trpí migrénou, ale uvědomil jsem si, že někdy se mi nechce příliš přemýšlet, hloubat, ale je pohodlnější se zařídit podle rady někoho jiného.
Nechat si poradit někým zkušenějším není samo o sobě špatné, problémem je, když posloucháme špatné rádce nebo když přestaneme sami přemýšlet. Naneštěstí je nám lidem blízké často přejímat názory druhých bez toho, že bychom zvažovali, nakolik jsou pravdivé, aktuální nebo relevantní naší životní situaci.
Paradoxně k tomu, že mnozí lidé slepě papouškují názory z internetu, se můžeme setkat s tím, že na toho, kdo usiluje poslouchat Boha, se druzí dívají skrz prsty. Jako na někoho, kdo se nechá omezovat příkazy a zákazy, kdo zaspal dobu atd.
Pravdou ale je, že Bůh nám, zejména skrze Bibli, ukazuje věci, které jsou pro nás dobré, i ty, které nám škodí. Zároveň je Bůh neporovnatelně lepší než virtuální trenér, umělá inteligence nebo náš oblíbený influencer, kterého slepě napodobujeme. Bůh nás totiž zná, a to dokonce lépe než my sami. Navíc nezná jen nás samotné, ale také lidi okolo a zná celkový obraz. A tak jeho radám do života můžeme důvěřovat. Včetně té, že bychom se měli podřizovat nejen jemu, ale i autoritám, které nám život přihraje do cesty (rodiče, šéf v práci, vedoucí v církvi atd.).
Zároveň nemáme být slepými vykonavateli příkazů Božích nebo lidských, ale místo abychom obrazně na zapípání zrychlili či zpomalili, máme taky přemýšlet. Žijeme ve složitém světě, a tak na sebe někdy Boží a lidské představy naráží. V Bibli vidíme mnoho příkladů, kdy lidé (správně) dali přednost poslušnosti Bohu, byť to znamenalo neposlušnost a konflikt s lidskou autoritou. Zároveň mnoho konkrétních životních situací v Bibli není popsáno, a tak potřebujeme využívat rozum, který nám Bůh dal, abychom rozpoznali, které Boží principy nám mohou pomoci se rozhodnout správně. Není to sice tak snadné, jako slepě poslechnout, ale když si dáme práci s hledáním, co se skrývá za jednotlivými Božími nařízeními, v konečném důsledku se nám to vyplatí.
A tak se ptejme sami sebe, čemu v životě důvěřujeme, na koho nebo na co se spoléháme, když se máte rozhodnout. Jsme to my sami? Jsou to hlavně druzí lidé? Je to Bůh? Nebo mix všeho?
Na závěr mám pro vás jednu konkrétní výzvu. Vyberte si jedno rozhodnutí, které budete muset v brzké době učinit. Zkuste určit, která je nejpohodlnější volba. A pak zkuste určit, co je ta nejsprávnější volba s ohledem na vaše svědomí, dobro lidí okolo vás a pokud jste křesťané, tak i podle Bible a toho, jak znáte Boha.
Přeji nám všem, abychom šli nebo běželi životem s očima a myslí otevřenými, všechno zkoumali a dobrého (a Boha) se drželi.
…
Pokud se vám dnešní díl líbil, dejte to nějakým způsobem najevo – třeba sdílením s druhými lidmi. Ale hlavně věnujte čas přemýšlení o vašem životě, o tom, zda a jak můžete aplikovat něco z toho, o čem jsem dnes psal. Chceme-li se stát lepší verzí sebe sama, nestačí jen shromažďovat nové znalosti, ale potřebujeme je aplikovat do našich životů.
