Pokud tento projekt sledujete už delší dobu, nejspíše jste si všimli pravidelného rytmu, jakým vybírám muže pro jednotlivé epizody. Každý druhý díl je věnován muži z Bible a mezitím se střídají zamyšlení nad situacemi z mého vlastního života a pohled do života nějakých jiných chlapů. Dnešní epizoda zapadá do tohoto vzoru, ale jestliže se nic nečekaného nestane, tak následující dvě z tohoto rytmu vybočí. V minisérii se totiž chci podívat na tři situace ze života Judy, které ukazují na to, že se s Boží pomocí můžeme změnit.
Dnes se podíváme na Judu jako na prolhaného obchodníka, příště jako na pokryteckého mravokárce a v poslední části si všimneme Judy jako obětujícího se bráchy. Snad vás toto vybočení z rytmu neodradí, ale naopak vám zamyšlení nad Judovým životem dodá naději ohledně možné změny vaší nebo lidí kolem.
Juda byl jedním z Jákobových dvanácti synů a jeho druhý nejmladší bratr se jmenoval Josef. Nutno podotknout, že všichni měli stejného otce, ale čtyři matky, a tak mezi nimi byly různé sympatie i antipatie. Josefa bratři moc nemuseli, protože to byl tatínkův rozmazlovaný oblíbenec, který na ně občas žaloval, a navíc přišel s tím, že měl sny, ve kterých se mu jeho bratři i rodiče klaněli. Jejich neláska k Josefovi se projevila ve chvíli, kdy za nimi přišel na pastvu. Tehdy se rozhodli, že ho zabijí, aby měli pokoj. Na přímluvu Rúbena, který měl v úmyslu Josefa zachránit, ho místo toho vhodili do prázdné nádrže na vodu kdesi v pustině, aby nezahynul přímo jejich rukou. Příběh pokračuje následovně.
Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta. Juda řekl bratrům: „Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme? Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr.“ Bratři ho uposlechli. Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta. Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho, vrátil se k bratrům a naříkal: „Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?“ Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi. Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: „Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?“ Když si ji prohlédl, zvolal: „Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!“ I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní. Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal.
Juda se pěkně vybarvil. Uvědomil si, že z mrtvého bráchy nebudou mít nic, ale že se ho můžou zbavit, a ještě na tom vydělat. A tak spolu s ostatními Josefa prodal do otroctví. Navíc spolu s ostatními lhal svému otci jako když tiskne. Nejdříve mu poslali suknici namočenou v krvi a pak přišli, aby ho potěšili v jeho zármutku.
Zajímalo by mne, o čem Juda přemýšlel, zatímco falešnými slovy utěšoval svého otce truchlícího nad smrtí svého milovaného syna, když přitom dobře věděl, že Josefa neroztrhala divá zvěř, ale že to právě on vymyslel prodat ho do otroctví. Zda ho hryzalo svědomí nebo ho dokázal nějak utišit.
Jenže Juda není sám, kdo upřednostnil vlastní prospěch před poctivostí a kdo se zapletl do pavučiny lží. Každou chvíli vyplave na povrch nějaká korupční kauza, podezření na nepoctivě získaný vysokoškolský titul, o nevěře ani nemluvě. Ale i nám samým hrozí, že upřednostníme zisk před poctivostí nebo si pravdu více či méně přiohneme tak, jak se nám to aktuálně hodí.
Juda se projevil jako bezcitný, prolhaný obchodník. V dalším díle této minisérie uvidíme, že Juda dokázal měřit dvojím metrem a morálku a svědomí ohýbal podle potřeby, ale pro dnešek zůstaňme u přemýšlení nad poctivostí a nepoctivostí, lží a pravdou. Víme, jak to měl Juda, a teď rozmýšlejme s pomocí následujících otázek nad tím, jak to máme my.
- Je-li před vámi příležitost získat něco pro sebe, ušetřit atd. podle čeho se rozhodujete, zda ji využijete nebo ne?
- Upřednostnili jste někdy vlastní prospěch před poctivostí? Pokud ano, co vás k tomu vedlo?
- Byla v poslední době nějaká situace, kdy jste nebyli upřímní k sobě nebo druhým, kdy jste pravdu trochu přiohnuli, abyste působili lépe než ve skutečnosti?
…
Děkuji, že jste dočetli až sem. Věřím, že poctivost a pravdomluvnost jsou jedněmi z atributů správných chlapů a přeji nám všem, abychom v této oblasti rostli. Pokud si uvědomíme, že jsme, podobně jako Juda, byť třeba v mnohem menší míře, selhali, rozhodně není nic ztraceno. Přiznejme to sami sobě, druhým a pokud jsme křesťané, tak i Bohu. Je-li to potřeba, požádejme o odpuštění, neboť umět se omluvit a poprosit o odpuštění také patří k výbavě správného chlapa. Budu rád, pokud se o dnešní epizodě a celém podcastu zmíníte dalším chlapům ve svém okolí, případně své sympatie vyjádříte dobrým hodnocením na YouTube, komentářem nebo čímkoli dalším, co pomůže tento podcast zviditelnit, a tak dostat k dalším mužům.
